Spodní zalévání rostlin

0379ECED-2283-4519-A9AD-E0F346B8DCFE.JPG

Pokojovky během celého vegetačního období (od jara do podzimu) vyžadují častější zalévání, než ve zbylé části roku. A to zejména během léta, kdy se díky vysokým teplotám vypařuje voda z květináčů rychleji. Stejně tak jo existují dva druhy lidí, kteří pijí kávu s mlékem nebo bez, existují také dva způsoby zalévání pokojových rostlin (shora či zdola). Všechny rostliny, od sukulentů až po kapradiny, vyžadují úplné nasáknutí zeminy. Rozdíl by neměl být v tom, jak často se zalévá, ale jak důkladně. 

Běžněji se setkáváme se zaléváním rostlin shora, tedy vodu lijeme přímo do květináče. Měli bychom dbát na to, že nestačí jen nalít trošku vody k rostlině. Pokud si to představíme, tak v případě zalití jedním „čůrkem“ voda proteče substrátem rovnou do podmisky a většina kořenů se k vodě ani nedostane. U tohoto způsobu je potřebné, aby voda zaplnila celý povrch substrátu a měla tak možnost navlhčit veškerou zeminu v květináči. Po 20 minutách bychom měli slít vodu, která se nashromáždila v podmisce. Výhodou tohoto způsobu zalévání rostlin je, že s rostlinami nemusíme manipulovat. Ideální je zalévat rostliny konvičkou s úzkou dlouhou hubicí, protože se tak lépe zalije celý povrch zeminy. My používáme konvičky Haws, které si můžete zakoupit tu.

Druhým, podstatně méně využívaným, způsobem je zalévání zdola. Nejedná se pouze o zalití do podmisky, protože vody k zalití potřebujeme podstatně více, než jen objem nádobky pod květináčem. K této metodě potřebujeme větší nádobu s vodou. Můžeme použít velkou misku nebo kyblík, do kterého den před zaléváním napustíme vodu, aby mezitím odstála. V den zalévání pouze vezmeme květináč (plastový či terakotový) s rostlinou a umístíme ho do vody tak, aby hladina vody nebyla výš než je výška květináče. A jak poznáme, že máme pořádně zalito? Voda se postupně dostává drenážním otvorem do květináče a zemina ji tak postupně nasává. Jakmile je horní povrch substrátu vlhký, máme hotovo. Díky tomuto způsobu zalévání máme plnou kontrolu nad tím, jestli se voda dostala do celého objemu květináče. U tohoto způsobu je potřebné si na zalévání vyhradit více času než při běžném zalévání shora. Ale vyplatí se to, protože je mnohem lépe zásobena vodou. Navíc šetříme vodu, protože v jedné nádobě rovnou zalijeme všechny rostliny (není potřeba žádnou vodu slít). U terakotových květináčů se voda vsákne i do samotného květináčě, takže tak pojme více vody. Aby tento způsob lépe fungoval, neměla by v květináči být drenážní vrstva. Protože jinak se přes ní voda nedostane (pokud je vrstva kamínků přiliš vysoká). Můžete to zkusit i s ní, uvidíte sami, jestli se voda dostane až na horní povrch zeminy.

My se zalévání zdola začínáme přiklánět, protože tak máme větší kontrolu nad zaléváním. Nicméně to neznamená, že zalévání shora je špatné. Musíme jen opravdu důkladně rostlinu zalít. V obou případech dejte pozor na přelití. Rostlina by neměla stát ve vodě tak čí tak déle než 30 minut.

A jaký způsob preferujete vy?

Aneta VachováComment