Přeskočit na obsah
Vše, co potřebujete vědět o zálivce

Vše, co potřebujete vědět o zálivce

Pamatujete si na naši pěstitelskou trojici? Správný poměr světla, tepla a zálivky, který když se naučíte vnímat, máte u každé rostlinky vyhráno. Dnes si řekneme více o vydatné zálivce. Schválně takto začátkem teplých dní, protože pokud třeba rostlinky někdy opravdu pořádně zalévat, je to právě léto. Je to období, kdy je venku hodně světla a tepla. Tak začínáme. 

Kdy zalévat?

Jak poznat, kdy je ten ideální čas zalít pokojovku? V prvé řadě záleží, o jakou pokojovou rostlinu se jedná. Je tedy potřeba znát název rostliny nebo alespoň její druh.

  • Jedná se o sukulent (kaktus)? Zalévejte rostlinku ideálně až při viditelném "scvrknutí" lístků. Je to ukazatel, kdy rostlina potřebuje doplnit vodu do dužnatých lístků.
  • Máte doma vlhkomilnou rostlinu jako kapradiny, maranty, kalathey, asparagusy nebo begonie? Měli byste udržovat zeminu stále mírně vlhkou. Neznamená to, že by rostlinka měla "sedět" ve vodě, ale zemina by neměla zcela vyschnout. Stačí se prstem dotknout povrchu zeminy, pokud je suchá, je potřeba rostlinku zalít.
  • Ve zbylých případech, což je většina pokojových rostlin jako fíkusy, monstery, piley, šplhavnice, dracény atp., by měla svrchní část zeminy před další zálivkou proschnout. A jak to správně identifikovat? Nejjednodušší je strčit prst do zeminy asi na 2-3 centimetry. Pokud cítíte na prstu vlhkost, se zálivkou ještě počkejte, dokud nebude zemina suchá. Většina rostlin totiž potřebuje nechat zeminu trochu proschnout, jinak hrozí její přelití.

Zjednodušeně čím tvrdší - dužnaté listy rostlinka má, tím více času potřebuje mezi zálivkami, protože si vodu umí déle zadržovat v listech. Naopak, čím tenčí - křehčí lístky pokojovka má, tím frekventovanější by měla zálivka být.

Jak často a kolik vody?

Jedna z nejčastějších otázek - JAK ČASTO A KOLIK VODY je tak akorát? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, protože závisí na mnoha faktorech včetně typu a velikosti rostliny a jejího umístění.

  • Původu rostlinky. Rostliny ze suchého podnebí zpravidla vyžadují méně vody, rostliny z vlhkého podnebí zas více vody.
  • Velikost listů. Čím má rostlinka větší listy, tím více vody potřebuje.
  • Velikost rostliny. Čím větší je vaše rostlina, tím větší je i její žízeň!
  • Svůj podíl mají i roční období. Na jaře a v létě poléváme více, na podzim a v zimě méně.
  • Pak je zde vlhkost. Nízká vlhkost obecně znamená, že rostlina vyžaduje více vody. Pokud máte doma sucho, musíte zalévat častěji.
  • Umístění rostlinky. Kolik světla ať už přímého či rozptýleného rostlina dostává? Čím více světla má, tím rychleji půda vyschne.
  • Jak teplo v místnosti? Čím teplejší, tím rychleji se substrát vysuší.

Jak vidíte, jednoznačná odpověď neexistuje a rostlinky se KAŽDOU NEDĚLI jednoduše nepolévají. Proto stále doporučujeme kontrolovat substrát každých pár dní prstem a pokud je svrchní vrstva do hloubky asi 3 cm suchá, polijte ji.

Je teplota vody důležitá?

Záleží na ní? Záleží. Příliš studená až ledová nebo příliš teplá až horká voda by mohla rostlince způsobit teplotní šok a nenávratně ji poškodit. Proto doporučujeme udržovat vodu při pokojové teplotě a před každým zaléváním ji nechat odstát.

"Strčte prst do zeminy a podle potřeby zalijte"

Zatím jsme nepřišly na lepší nástroj než naše prsty, který nám pomůže určit jestli je již potřeba rostlinku zalít. Stačí jednoduše na délku prstu strčit prst do zeminy. Pokud cítíte stále vlhkou půdu, ještě nezalévejte. Počkejte ještě pár dní. Pokud je již zemina suchá, zalijte. V tomto případě se bavíme o tropických rostlinkách, které nemají nijak speciální požadavky na zálivku. U těch vlhkomilných jako maranty, calathey, aspragusy atp, by zemina měla být stále mírně vlhká. Neznamená to ale, že bude rostlinka sedět ve vodě, aby měla neustále až přespříliš vláhy. Vše má svůj balanc. U kaktusů a sukulentů je zálivka nutná až když je zemina úplně suchá. My doporučujeme zalévat až tehdy, kdy nám kaktusy vizuálně dávají vědět, že potřebují doplnit vodu (scvrknuté). Tak máte jistotu, že je nepřelijete.

Jak zalévat správně?

Běžněji se setkáváme se zaléváním rostlin shora, tedy vodu lijeme přímo do květináče. Měli bychom dbát na to, že nestačí jen nalít trošku vody k rostlině. Pokud si to představíme, tak v případě zalití jedním „čůrkem“ voda proteče substrátem rovnou do podmisky a většina kořenů se k vodě ani nedostane. U tohoto způsobu je potřebné, aby voda zaplnila celý povrch substrátu a měla tak možnost navlhčit veškerou zeminu v květináči. Po 20 minutách bychom měli slít vodu, která se nashromáždila v podmisce. Výhodou tohoto způsobu zalévání rostlin je, že s rostlinami nemusíme manipulovat. Ideální je zalévat rostliny konvičkou s úzkou dlouhou hubicí, protože se tak lépe zalije celý povrch zeminy.

Druhým, podstatně méně využívaným, způsobem je zalévání zdola. Nejedná se pouze o zalití do podmisky, protože vody k zalití potřebujeme podstatně více, než jen objem nádobky pod květináčem. K této metodě potřebujeme větší nádobu s vodou. Můžeme použít velkou misku nebo kyblík, do kterého den před zaléváním napustíme vodu, aby mezitím odstála. V den zalévání pouze vezmeme květináč (plastový či terakotový) s rostlinou a umístíme ho do vody tak, aby hladina vody nebyla výš než je výška květináče. A jak poznáme, že máme pořádně zalito? Voda se postupně dostává drenážním otvorem do květináče a zemina ji tak postupně nasává. Jakmile je horní povrch substrátu vlhký, máme hotovo. Aby tento způsob lépe fungoval, neměla by v květináči být drenážní vrstva. Protože jinak se přes ní voda nedostane (pokud je vrstva kamínků příliš vysoká).

Dvoufázová zálivka

Vyšší zalévací je dvoufázová zálivka, kterou doporučujeme zejména v létě, když jsou rostlinky obzvláště žíznivé. Občas je to zdlouhavé, ale právě díky dvoufázové zálivce si můžete být jisti, že se voda dostala úplně všude. Rostlinku polijte jednou a v zápětí ještě jednou. Přebytečnou vodu z podmisky slijte.

Občas je to zdlouhavé, ale právě díky dvoufázové zálivce si můžete být jisti, že se voda dostala úplně všude. Jak se zalévá dvoufázově? Přelijte celý substrát vodou, pár minut počkejte, ať má přebytečná voda čas vytéct ven, podmisku slijte a rostlinku polijte ještě jednou. Zbylou vodu z podmisky vylijte.

Přelitá rostlina, co teď?

Prolili jste ji? Má žluté listy případně je celá padlá a bez života a substrát ne a ne vyschnout? Začněte jednat. První krok je přesunout rostlinku na světlejší místo, aby substrát co nejrychleji vyschl. Jestli to nepomáhá, vyjmete ji z květináče , odstraňte vlhkou zeminu a nezdravé uhnilé kořeny a rostlinu přesaďte do nového, suchého substrátu. Přemístěte ji na teplé stanoviště bez přímého slunce a týden nezalévejte. Zálivku samozřejmě omezte tak, abyste rostlinu už znovu nepřelili.

Je to dostatečně vyčerpávající? Nebo jsme na něco, co se zálivky týká, zapomněli? Dejte nám vědět!

Předchozí článek Vše, co potřebujete vědět o hnojení
Další článek Troubleshooting Pilea Peperomioides